Hvězdy vychází na východě - část 1.

8. listopadu 2015 v 6:40 |  Intuice
Původní obyvatelé Havaje připluli na kánoích. Byly to dvě spojené kánoe vybavené kormidlem a plachtou. Dnes bychom podobnou loď nazvali katamaránem. Neměli ani elektrický motor, ani mapu, ani kompas. Vypluli z Tahiti, které je vzdálené tisíce kilometrů od havajského souostroví. Znamenalo to, že jim plavba trvala zhruba měsíc. Ale jak poznali, jakým směrem se mají na širém oceánu vydat? Měsíc neviděli pevninu a nevěděli, zda ji opravdu najdou. Jak se vybavit jídlem a pitnou vodou pro celou posádku, když nevíte, co vás čeká. Jak přečkat bouřky a neustálé omývání paluby vlnami narážejícími na loď? A co dělat, když několik dní nemáte vítr a loď se téměř nehýbe z místa? Původní obyvatelé, kteří sem na Hawai'i připluli zhruba v roce 500 našeho letopočtu, tyto odpovědi znali. Navigátorství byla schopnost, která se dědila z generace na generaci. Uměli navigovat podle hvězd, oblaků, vln, ptáků a dalších přírodních úkazů. Tato znalost se v nich trénovala od malička. Pozorováním přírody a zapamatováním si toho, co viděli. Přesto je na jejich cestě čekalo překvapení. Z Tahiti na Hawai'i musíte přes rovník. A jak je obecně známo, na severní polokouli vypadá hvězdná obloha jinak než na jižní. Tím pádem pokud jste se učili o hvězdách na jednom místě, tato znalost nefungovala všude. Hvězdy vychází na východě a zapadají na západě. Každý den navíc vychází v jinou hodinu. Když se zadíváte na mraky na obloze, neustále se mění a pohybují. Navigace na širém oceánu je tedy o tom, jak své znalosti a zkušenosti umíte uplatnit v neustále se měnícím prostředí.

Pro mě je oceán jako náš život. Směřujeme od narození ke smrti našeho těla. Cestu si můžeme vybrat jakou chceme. Pokud však využijeme naší vlastní navigace - nikdy se nebudeme cítit ztraceni. Naše navigace nevychází z naší hlavy ani z knih, které jsme přečetli. Vychází ze spojení s přírodou. Většinou se pak projevuje skrz naše tělo, jako pocit. K tomu, abychom tento pocit cítili tedy musíme vnímat naše tělo. Být spojeni s tím, co se kolem nás děje, se vším, co se mění a také se vším, co zůstává stejné. Jen pokud budeme součástí našeho prostředí, ucítíme navigaci. U některých lidí se pak tato navigace neprojevuje jen jako pocit, ale také jako obraz nebo hlas. Já tuto navigaci nazývám intuice neboli vesmírná inteligence.

Tato inteligence - stejně tak jako hvězdy - tu byla dlouho před námi a také tu bude dlouho po nás. Tato inteligence na nás v tichosti čeká, až se probudíme a napojíme se na ni. Někde uvnitř nás všichni víme, že pokud se jí začneme řídit, náš životě bude velmi naplňující, protože budeme žít v souladu s naší duší.

V sedmdesátých letech byla na Hawai'i původní kultura téměř zapomenuta. Po dobu zhruba 100 let bylo zakázáno praktikovat jakékoliv rituály, náboženství, havajský jazyk a mnoho dalších věcí, které s kulturou národa souvisí. Mnoho původních obyvatel se cítilo ztraceně. Všichni mluvili anglicky, chodili do anglických škol, četli anglické knížky a tanec hula znali jen z hotelových představení pro turisty. Cítili, že tu něco nehraje. V mnoha z nich se začala probouzet dávná touha po spojení se se svými předky a jejich vědomostmi. Dokonce i havajci, žijící na americké pevnině začali pociťovat silné volání domova. Byl čas. Čas na to probudit se.

Jedním z těchto lidí byl Nainoa Thompson, v té době dvacetiletý mladík. Jedné noci se zadíval na oblohu. Jakoby k němu jeho předci promlouvali skrz hvězdy. Jakoby dávné dědictví předků bylo zapsáno právě tam. Protože tyto hvězdy tu byly vždy. I když se všechno měnilo, hvězdy byly stále na obloze od počátku věků.

V té době se díky Nainoovi a mnoha dalším probudilo jedinečné znovuzrození havajské kultury. Tomuto hnutí se začalo říkat havajská renesance a vedlo k zavedení vyučování havajské historie, jazyka a obnovení praktikování původních havajských tradic jako například tance hula, pěstování původních plodin a obnovovávní původních hodnot. Toto období trvá dodnes a jen díky němu mám možnost být toho součástí. Jeden sen, jedna jediná kánoe vedla k tak obrovské změně. Tato kánoe se momentálně plaví podél břehů Afriky a v létě roku 2015 dopluje do Evropy. Od přístavu k přístavu předává tyto havajské hodnoty a inspiruje tak lidi na celém světě.

Inspirováno knihou Hawaiki rising, autor Sam Low, Island Heritage Publishing, Waipahu Hawai'i, 2014
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama